Ty nekonečné okruhy, kde se pořád ptáte: "Proč se nám to pořád děje?" Tady odhalíte mapy, které jste zdědili. A zjistíte, že se z kruháče dá opravdu vyjet. Pro jednotlivce, páry i rodiny.

GPS* Rodiny / patchwork

Když pod jednou střechou žije víc map, než je lidí

Máte někdy pocit, že každý doma mluví trochu jiným jazykem, přestože používáte stejná slova? 

Jeden potřebuje všechno vědět dopředu, druhý funguje za pochodu.
Jeden chce problém řešit okamžitě, druhý si ho potřebuje nejdřív odnést do kouta a chvíli převalovat.
Jedno dítě mluví dřív, než věc domyslí, druhé ji dávno domyslelo, ale zatím nemá potřebu to komukoli sdělovat.

Každý může podle svého nastavení fungovat úplně logicky.

A dohromady z toho občas vznikne domácí provoz, vedle kterého je letištní řídicí věž docela klidné pracoviště.

Právě na tenhle společný provoz se dívá GPS RODINY / PATCHWORK.

Ne na otázku:

"Jaký je každý z nás?"

Ale:

"Co se mezi námi děje, když právě tihle lidé žijí spolu?"

Co dostanete

Ne několik osobních rozborů svázaných kancelářskou sponkou.

Dostanete mapu rodinného provozu – jednotlivých lidí i toho, co společně vytvářejí.

Podíváme se například na to:

  • co každý člen rodiny přináší,
  • kde se přirozeně doplňujete a kde se naopak násobí stejné téma,
  • kdo na sebe přebírá příliš velkou část odpovědnosti,
  • jak se potkává partnerství, rodičovství a sourozenecké vztahy,
  • kde vznikají opakované konflikty a rodinná "kuří oka",
  • kdo potřebuje více řádu a kdo více prostoru,
  • jaké role se doma nenápadně rozdělily,
  • co se děje, když se rodina dostane pod tlak,
  • a co může pomoci dřív, než začne domácí papiňák syčet.

Cílem není rodinu sjednotit.

Cílem je pochopit, jak spolu fungují rozdílní lidé.

S čím vám může GPS RODINY pomoct

Když si říkáte:

Proč pořád řešíme stejný problém?

Proč jedno dítě potřebuje úplně jiný přístup než jeho sourozenec?

Proč mám pocit, že všechno stojí na jednom člověku?

Proč jeden tlačí a ostatní se stáhnou?

Proč jeden doma pořád zachraňuje atmosféru?

Proč se hádáme o drobnosti, ale pod nimi jako by běželo něco většího?

A proč každý považujeme za "normální" něco úplně jiného?

Jednotlivec je barva. Rodina je celý obraz.

Jednotlivec může být praktický.

Druhý vztahový.

Třetí spontánní.

Čtvrtý potřebuje klid, řád a čas.

Každý samostatně dává smysl.

Jenže rodina není několik izolovaných ostrovů.

Jednotlivec je barva. Vztah jsou dvě barvy vedle sebe. Rodina je patchwork – a teprve z odstupu vidíme, jaký obraz spolu skutečně skládají. Vložený markdown

A někdy se při tom ukáže něco docela obyčejného, co v každodenním provozu skoro není vidět.

Praktický člověk začne organizovat všechno.

Citlivý člen začne hlídat náladu celé rodiny.

Komunikativní dítě se stane domácím tiskovým mluvčím.

Schopný člověk dostane nepsanou pracovní pozici:

"Ty to zvládneš."

A protože to opravdu zvládne, ostatní si na to rychle zvyknou.

Jenže přirozená schopnost se pak může nenápadně změnit v povinnost. 

Každý má jinou definici slova "normální"

U jedněch doma se všechno řešilo okamžitě.

U druhých se některé věci neřešily raději nikdy.

Někde byla večeře v šest a přes to nejel vlak.

Jinde se jedlo, když měl kdo hlad.

Někde rodina dělala všechno společně.

Jinde měl každý svůj vlastní svět.

A potom se tyto představy sejdou v jedné domácnosti.

K tomu děti se svým nastavením, případně děti z předchozích vztahů, dvě domácnosti, různé režimy a samozřejmě příbuzenstvo, které má občas velmi jasnou představu, jak by to celé mělo fungovat.

Pak už nestačí říct:

"Musíme se víc respektovat."

To má při ranním hledání druhé boty asi stejnou praktickou hodnotu jako cedulka "myslete pozitivně" na lednici.

Potřebujeme spíš vidět:

Kde přesně se naše rozdílné způsoby fungování střetávají? 

Sourozenci nejsou dvě verze stejného dítěte

Stejní rodiče.

Stejný byt.

Stejná škola.

A přesto dvě úplně jiné planety.

Jedno dítě potřebuje mluvit.

Druhé ticho.

Jedno se vrhne doprostřed situace.

Druhé ji nejdřív dlouho pozoruje.

Jednomu pomůže jasná hranice.

Druhé potřebuje, aby mu někdo konečně trochu uhnul z cesty.

GPS proto může ukázat i to, kde se sourozenci doplňují, kde se srovnávají, kde dostávají role a kde může být jedno z dětí nevědomky tlačeno do pozice "toho rozumného", "toho problémového", "toho šikovného" nebo "toho malého".

Protože role se po čase velmi snadno začnou tvářit jako povaha. 

Rodinný papiňák

Každá rodina má vlastní způsob, jak se dostane do přetlaku.

Jeden začne tlačit.

Druhý potřebuje utéct do klidu.

Třetí začne všechno vysvětlovat.

Čtvrtý cítí napětí a snaží se všechny usmířit.

Každý dělá něco, co mu připadá logické.

A dohromady vznikne papiňák.

GPS nehledá, kdo ho zavinil.

Zajímá ji spíš:

Jak celá sekvence začíná? Co spustí reakci druhého? Co ji dál zesílí? A kde máme možnost přerušit ji dřív, než zvedne pokličku? 

Někdy pomůže pravidlo.

Někdy humor.

Někdy čas.

Někdy odstup.

A někdy prostá rodinná dohoda, že některé věci se opravdu nemusejí řešit v sedm ráno mezi hledáním aktovky a odjezdem autobusu.

Patchwork není jen máma, táta a děti se stejným příjmením

Rodina dnes může vypadat mnoha způsoby.

Děti z předchozích vztahů.

Nový partner.

Nevlastní sourozenci.

Dva domovy.

Děti, které část týdne žijí jinde.

Proto se GPS nedívá jen na příjmení nebo biologii.

Zajímá ji hlavně skutečný život:

Kdo spolu běžně žije?

Kdo se pravidelně potkává?

Kde je partnerský vztah?

Kde rodičovský?

Kde sourozenecký?

Protože rodinný systém není kolonka v občance. Je to každodenní provoz. 

Co v rodině chránit

Rodina nemusí všechny předělat do stejného modelu.

Někdy stojí za ochranu právě to, co je jiné.

Vlastní tempo dítěte.

Potřeba samoty.

Spontánnost.

Řád.

Tvořivost.

Schopnost říct NE.

Samostatnost.

Protože síla rodiny nemusí být v tom, že všichni fungují stejně.

Může být v tom, že se rozdílnost nemusí předělávat na jednotnou rodinnou uniformu. 

A stejně důležité je vědět, co z jednotlivých členů nedělat.

Z dítěte druhého rodiče.

Z citlivého člověka prostředníka všech hádek.

Z výkonného člověka rodinný servis.

Z praktického člena správce života všech ostatních.

A hlavně neudělat z jednoho dítěte nositele problému, který ve skutečnosti vytváří celý systém. 

Co potřebuji k vytvoření GPS RODINY / PATCHWORK

Potřebuji údaje lidí, kteří mají do mapy skutečně vstoupit, a stručný popis toho, kdo s kým žije a co právě v rodině řešíte.

U patchworkových rodin je důležité skutečné uspořádání domácností a vztahů.

Metodiku a výpočty nechávám pod kapotou.

Vy dostanete výslednou mapu přeloženou do běžného rodinného provozu.

Co si z GPS RODINY / PATCHWORK odnesete

Především větší odstup od otázky:

"Kdo je u nás problém?"

A větší prostor pro otázku:

"Co se mezi námi děje?"

Rodinná mapa může ukázat, kde se podporujete, kde se přetěžujete, kde někdo nese příliš mnoho, kde se opakují stejné konflikty a co by šlo v každodenním fungování nastavit jinak.

Ne proto, aby všichni začali fungovat stejně.

Ale aby každý nemusel být přesvědčený, že právě jeho operační systém je jediný správný, přestože je celá rodina připojená na jednu Wi-Fi. 

Důležité

GPS RODINY / PATCHWORK je interpretační a sebereflexní mapa. Nenahrazuje lékařské, psychologické, psychiatrické, pedagogické, speciálně pedagogické ani jiné odborné vyšetření, diagnostiku, terapii, doporučení nebo léčbu.

Neurčuje inteligenci, psychickou či zdravotní poruchu, "lepšího rodiče", "problémové dítě", budoucí profesi ani konkrétní osud členů rodiny a nemá sloužit jako jediný podklad pro závažná rozhodnutí o zdraví, péči, vzdělávání nebo rodinném uspořádání.