Celý život jsi měl plán. Studuj, pracuj, vybuduj si práci, zabezpeč se, založ rodinu.
Pokud znáš někoho, kdo přirozeně pomáhá ostatním, jeho slova mají sílu změnit život a lidi ho obdivují pro jeho moudrost a laskavost, tak to bude třiatřicítka.
TRÁPENÍ #8: TOXICKÁ AMBICE – KDYŽ SI NEUMÍŠ DOVOLIT SPOKOJENOST, PROTOŽE POŘÁD MUSÍŠ CHTÍT VÍC
Nestačí to. Nikdy to nestačí.
Povýšení? Super, ale co dál?
Lepší plat? Ok, ale pořád to není dost.
Nový projekt, nový úspěch? Fajn, ale musíš jet dál.
Pokud znáš někoho, kdo má obří ambice, neuvěřitelnou schopnost plánovat a realizovat velké projekty, ale zároveň občas pochybuje, jestli na to vůbec má, tak to bude dvaadvacítka.
Kdysi jste byli nerozluční.
Sdíleli jste všechno – plány, sny, radosti i pády.
Chápali jste se beze slov.
A dnes?
Pokud znáš někoho, kdo srší intuicí, vidí věci, které ostatní ani netuší, a jeho myšlenky se pohybují někde mezi geniálním vhledem a absolutním chaosem, tak to bude jedenáctka.
"Největší inovace vznikají, když si dovolíš nudu."
Měsíce, možná roky jsi cítil, že to nefunguje.
Že jste vedle sebe, ne spolu.
Že se odcizujete.
Že si už nemáte co říct.
TRÁPENÍ #5: SESTŘELENÉ SEBEVĚDOMÍ – KDYŽ MÁŠ POCIT, ŽE JSI PODVODNÍK, I KDYŽ JSI SI VŠECHNO VYDŘEL
Každý úspěch, každý povýšení, každý splněný cíl. Místo aby sis to užil, čekáš, kdy přijde ten moment, kdy tě někdo odhalí.
Pokud znáš někoho, kdo má neuvěřitelný nadhled, hlubokou moudrost, ale taky tendenci se nechat unést velkými ideály a zapomenout na realitu, tak to bude devítka.
"Když neřekneš 'ne', řekneš 'ano' na něco, co nechceš. A pak si rveš vlasy."
Představ si, že sedíme u kávy, ty si právě dolíváš mléko (nebo nemléko, protože jsi teď ve fázi "zkusím, jestli bez laktózy budu osvícenější"), a já ti s naprostým klidem vysvětluju, že celá tvoje cesta životem je už v zásadě předem napsaná. Jenže ty na mě koukáš jako na blázna, protože jsi přece tvrdě pracovala na tom, abys měla svou...
Možná to znáš. Sedíte vedle sebe na gauči, každý s mobilem v ruce, v televizi běží něco, co nikoho moc nezajímá, a slova mezi vámi jsou spíš o logistice ("Můžeš koupit mlíko?") než o čemkoliv, co by stálo za řeč. A pak se jednoho dne podíváš na svého partnera a říkáš si: Kdy jsme se vlastně stali spolubydlícími?












