Karta z chalupy – 11. června 2025

A je tu den, který jako by vypadl z ilustrovaného rukopisu. Dnešní obraz připomíná staré herbáře, svatojánské slavnosti, nebo tichou venkovskou idylu, kde se nic nemusí, ale všechno má svůj smysl. Den, kdy si lidé sedají v trávě, sbírají květy, vypráví si – a prostě jsou.
Karta z chalupy – 11. června 2025
Dneska je to celé o lidskosti. O společenství. O jednoduchých chvílích, které jsou vzácnější než všechna slova.
Obrázek k dnešnímu dni připomíná staré časy, kdy slunce svítilo na dvoře, ženy sbíraly bylinky, děti běhaly mezi záhony a někdo připravoval chléb. A možná to není minulost. Možná je to jen to, co jsme přestali vnímat, protože už jsme zapomněli na ticho mezi dvěma setkáními.
Dnešek je návratem. Do sebe. K druhým. Ke kruhu.
Svátek slaví Bruno, Barnabáš, Brunhilda, Florentina, Mabel, Florentin, Florentýna, Mabela a Florentýn
Tohle není náhodná sbírka jmen. Tohle je galerie energií.
Bruno a Barnabáš – pevnost, tah na bránu, ochrana.
Brunhilda a Mabela – hluboké ženské síly s vnitřní autoritou.
Florentina, Florentýn a spol. – jména plná květů, života, vůně, rozkvětu.
Dnešní jména jsou jako zahrada. Ne každé je vidět hned. Ale každé má svůj čas kvetení.
A my? Možná jsme dnes taky součástí takové zahrady – něčí přítomnosti, na kterou jsme zapomněli, že je léčivá.
Z pohledu numerologie:
1 + 1 + 6 + 2 + 0 + 2 + 5 = 17 → 1 + 7 = 8
Osmička je číslem síly. Ale ne té, co drtí. Té, co drží. Dnešní síla nevychází ze svalů ani výkonu. Vyvěrá z přirozeného řádu, z kruhu, z pevnosti ve věcech, které nepotřebují obhajobu.
Možná dnes zjistíme, že věci se nemusí říkat nahlas. Že přítomnost je někdy víc než slovo. A že síla není o tom něco změnit – ale udržet prostor pro to, co má vyrůst.
Karta dne z Osho Zen Tarotu: Sdílení
Ano, přesně tahle karta. Žena drží oheň v dlaních a dává ho dál. Ne protože musí. Ale protože když něco máme, a nedělíme se o to, tak to začne hořet v nás.
Dneska je den na posílání tepla. Úsměvu. Tiché přítomnosti. Nebo chleba. Doslova.
Den kruhu, ohně a trávy
Dnešní obraz je živou pozvánkou k návratu ke společenství. Možná máme v sobě osamění, tichý smutek, zahlcení. Ale někdy stačí jen přisednout ke stolu. Pozdravit. Sednout si na trávu mezi lidi.
Ne pro odpovědi. Ale pro to, abychom si připomněli, že jsme pořád součástí celku. A že to, co neseme, není třeba nést sami.
Otázky na popřemýšlení:
-
S kým jsme dnes opravdu byli – a ne jen "vedle sebe"?
-
Co můžeme nabídnout, i když sami nemáme "dost"?
-
Kde nás ticho volá ke kruhu, ne k úniku?
Pokud karty z chalupy dávají smysl i vám, zastavte se i zítra na www.chalupa.cz